logo-Libverdské lázeňské oplatky - Libverdky

Menu


Anička s oplatkou 1

Jaké lázeňské oplatky Vám nejvíce chutnají?

Děkujeme Vám za odpověď  v naší anketě.

Anička s oplatkou 2

Partneři

 Lázně Libverda - odkaz se otevře v novém okně        Turistické známky - odkaz se otevře v novém okně         

Lzesko1                        

Region-jizerskehory-cz, odkaz se otevře v novém okně                                                                                 

 

Pojdte do přírody

Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda. Dovouji si Vám nabídnout něco málo foteček z jarní procházky po okolí Lázní Libverda.

pohoda na jarním výletě -rok 2011

Bazilika Navštívení Pany Marie v Hejnicích - jaro 2011

Odkazy

 SEM a TAM

 

Toplist



Poptávka

Nabídka

Hledáme zajímavé weby na vzájemnou spolupráci a výměnu odkazů. Prosím,kontaktujte nás. info@lazenskeoplatky.cz

Zasílání novinek

Chcete dostávat novinky na Váš e-mail přibližně jednou měsíčně?  Není nic jednodužšího - stačí vyplnit a těšit se. Kdykoliv své přihlášení můžete zrušit.

Jméno:

 

Email: 

 


Novinky - odkazy

Předpověď počasí



Počasí

Kurzovní lístek

USD Vlajka meny USD   změna
EUR Vlajka meny EUR   změna
HRK Vlajka meny HRK   změna
PLN Vlajka meny PLN   změna
CHF Vlajka meny CHF   změna

Poděkování

Děkujeme vedení a představenstvu Lázně Libverda a.s. za pronájem prodejního prostoru na lázeňské kolonádě v Lázních Libverdě a tim i navrácení tradičních Libverdských oplatek zpět na kolonádu.

Lázně Libverda jsou malebné lázně, které jistě stojí za návštěvu. Vice informaci získáte na www.lazne-libverda.cz

Obrázky

skála Gorila

čert na vyhlídce Pekelské sázky, léto 2011

Hurá na houby - zátiší s houbou

Lípa pod hřbitovem, Lázně Libverda březen 2011

Kořen

Jarní odpočinek Na Chatkách nad Hejnicemi 

Muhu

 



Smědava

Horská chata Smědava (německy Wittighaus) leží v nadmořské výšce 847 m u sezónně otevřené Smědavské silnice (následně Soušské silnice), která překonává hřeben Jizerských hor mezi Hejnicemi a osadou Souš u Soušské přehrady. Chata leží zhruba mezi vrcholy Jizera (1 122 m) a Plochým vrchem (939 m) v blízkosti Černých jezírek a rašelinišť Jizery.
Horská chata Smědava tak má doslova strategickou polohu v nitru Jizerských hor. První chata tady byla postavena již v roce 1841, přesně o půlstoletí později byla k chatě přivedena i silnice. Původní chata však vyhořela v roce 1932. Ta dnešní stavba pochází až z roku 1935, před několika lety však i ona prošla kompletní přestavbou.

 


Smědavský lovecký zámeček

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Miroslav Jech

Končilo první desetiletí minulého století a majitel lesů a panství Frýdlant hrabě Franz Clam-Gallas nechal zároveň s rozšířením obory v letech 1910–11 postavit na Smědavě pro své lovecké hosty reprezentativní lovecký zámeček.
     Projekt i vlastní stavbu provedl Josef Hönig, frýdlantský stavitel a také vlastník parní pily. Jednopatrová roubená budova s masivní žulovou podezdívkou byla celá podsklepená. Do celodřevěného objektu (z cihel byly postaveny jen čtyři komíny), se vcházelo třemi vchody, ten z jižní strany vedl po schodišti pouze do patra. Kovaná mříž na hlavních vstupních dveřích měla stylizaci do tvaru srdce. Každé podlaží bylo opatřeno koupelnou s koupelnovým válcem na ohřev vody; až v padesátých letech byla ve sklepě zřízena umývárna pro lesní brigády. V patře byly na severní a západní straně dvě lodžie, na zimu vždy zakryté. Střechu pokrýval šindel, na hřebeni vyčnívala charakteristická korouhvička s tetřevem (jak jinak než prostřeleným přesnou ranou z kulovnice). Okna byla opatřena zelenými okenicemi a spáry mezi trámy vždy bíle natřeny. Byť se jednalo vlastně o srubovou stavbu postavenou až v prvním desetiletí 20. století, měla veškeré znaky podstávkového domu. Všechny balustrové sloupky, krovy, lyžiny i pásky byly bohatě profilově vyřezávané, stejně tak i v lodžiích. Do objektu byla zavedena voda z gravitačního vodovodu (společný i pro horskou chatu Smědava) a od roku 1936 také elektrický proud z malé turbinky na Bíle Smědé.
     K objektu patřily jako zázemí i dřevník a velká garáž (ta snad původně jen jako kolna pro kočár nebo saně), jedině ony přečkaly požár a slouží dodnes. Pozemek ve tvaru trojúhelníku, na kterém zámeček stál, ohraničoval dřevěný plot se žulovými sloupky stejnými, jako měla obora. Zde prý chtěl Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory zřídit botanickou zahrádku. Již se nedovíme, jak dopadla jeho žádost, ale kleč, hořec, kýchavice a mléčivec zde rostou dodnes; jistě sem byly přesazeny.
     Z interiérů byly podle pamětníků pozoruhodné bílá a modřínová ložnice, kuchyň a kancelář. Na sklonku čtyřicátých let se zde ještě nacházely v zasklených skříních historické lovecké zbraně, formy na lití kulí, růžky na prach a bohatá výzdoba z mysliveckých trofejí. Vše prý bylo odvezeno do Frýdlantu. Některé místnosti v patře a komory v půdním prostoru sloužily až do zániku zámečku v roce 1969 k ubytování lesních brigád, kapacita bývala kolem 40 osob. Od roku 1963 na dobu tří let tady měl služebnu okrsek Horské služby Hejnice. Služební místnost, coby byt pro hajného, byla využívána jen sporadicky, dle adresářů okresu Frýdlant trvale hlášený hajný zde byl pouze jednou.
     Od zámečku vedla překrásná lovecká stezka na Smědavskou horu. Začínala samostatnou brankou v oplocení zámečku na jižní straně a sledovala tok Bílé Smědé až do místa, kde jej překonávala můstkem, který měl již tehdy kovové prvky. Několika serpentinami pak stoupala na horní okružní cestu a dále až na vrchol hory. Ještě v padesátých létech se tam nacházely zbytky malého srubu. Lovecké stezky byly obzvláště před loveckou sezonou pečlivě upravovány, aby pod nohou lovce nepraskla ni větvička. Šlo o slavné sezony korunované návštěvou nejváženějších hraběcích a později vládních loveckých hostů.
     Po roce 1945 byly v zámečku velmi často ubytovány tzv. lesní brigády; studenti, skupiny zaměstnanců podniků, které je posílaly na pomoc lesům zpravidla při kalamitách, nebo celé skupiny z Polska a Slovenska. Právě tento provoz se stal stavbě osudným. Dne 7. listopadu 1969 zámeček vyhořel, snad od vadného komínového tělesa, nebo od gumových bot sušících se u kamen, jisté je to, že zhoubnému požáru napomohla i jedna ze všudypřítomných plynových bomb. Těsně před požárem byla budova ještě napojena na centrální septik a po vyhodnocení požární bezpečnosti mělo být v objektu zřízeno ústřední topení. Došlo však jen k navezení radiátorů, ke konečné montáži chybělo několik dní.
     Po požáru byly strženy některé nespálené srubové stěny a tělesa komínů, rozhodovalo se, co bude s celkem zachovanými základy a neporušeným podsklepením. Projekt byl posléze vypracován, ale naráželo se na nedostatek financí, stavěly by pochopitelně Státní lesy. Základy objektu dále chátraly, až v devadesátých letech byl pozemek i se stavební parcelou prodán soukromníkům. Následovalo armování, betonáž základové desky a izolace proti vlhkosti. Nový majitel se zavázal, že v objektu bude služebna horské služby a kancelář pro Lesy ČR, další místnosti využije komerčně. Ke stavbě však nikdy nedošlo. Od té doby uplynulo již 15 let, a tak dnes jen bývalý dřevník, který je také v privátním držení, občas poskytuje přístřeší.

 



 


 

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky