logo-Libverdské lázeňské oplatky - Libverdky

Menu


Anička s oplatkou 1

Jaké lázeňské oplatky Vám nejvíce chutnají?

Děkujeme Vám za odpověď  v naší anketě.

Anička s oplatkou 2

Partneři

 Lázně Libverda - odkaz se otevře v novém okně        Turistické známky - odkaz se otevře v novém okně         

Lzesko1                        

Region-jizerskehory-cz, odkaz se otevře v novém okně                                                                                 

 

Pojdte do přírody

Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda. Dovouji si Vám nabídnout něco málo foteček z jarní procházky po okolí Lázní Libverda.

pohoda na jarním výletě -rok 2011

Bazilika Navštívení Pany Marie v Hejnicích - jaro 2011

Odkazy

 SEM a TAM

 

Toplist



Poptávka

Nabídka

Hledáme zajímavé weby na vzájemnou spolupráci a výměnu odkazů. Prosím,kontaktujte nás. info@lazenskeoplatky.cz

Zasílání novinek

Chcete dostávat novinky na Váš e-mail přibližně jednou měsíčně?  Není nic jednodužšího - stačí vyplnit a těšit se. Kdykoliv své přihlášení můžete zrušit.

Jméno:

 

Email: 

 


Novinky - odkazy

Předpověď počasí



Počasí

Kurzovní lístek

USD Vlajka meny USD   změna
EUR Vlajka meny EUR   změna
HRK Vlajka meny HRK   změna
PLN Vlajka meny PLN   změna
CHF Vlajka meny CHF   změna

Poděkování

Děkujeme vedení a představenstvu Lázně Libverda a.s. za pronájem prodejního prostoru na lázeňské kolonádě v Lázních Libverdě a tim i navrácení tradičních Libverdských oplatek zpět na kolonádu.

Lázně Libverda jsou malebné lázně, které jistě stojí za návštěvu. Vice informaci získáte na www.lazne-libverda.cz

Obrázky

skála Gorila

čert na vyhlídce Pekelské sázky, léto 2011

Hurá na houby - zátiší s houbou

Lípa pod hřbitovem, Lázně Libverda březen 2011

Kořen

Jarní odpočinek Na Chatkách nad Hejnicemi 

Muhu

 



Legenda o kohoutovi

Místní legenda o jednom tlustém kohoutovi aneb proč má Libverda ve znaku kohouta …

Přijdete-li  do Libverdy, podívejte se nejdříve na střechu Eduardova zřídla. Uvidíte tam fešáckého kohouta, který byl v době, co toto vyprávím, docela zelený, jako střecha baráčku, na němž pyšně stál a ovšem i jako listí stromů v létě, takže splýval se vší tou zelení až hanba. Kdopak kdy viděl zeleného kohouta? Ovšem za časů aušperských býval  ten kohout vybarven věrně, takže jej bylo vidět v zimě, v létě jak se patří a jak si ostatně i zaslouží. Onen kohout na střeše Místní legenda o jednom tlustém kohoutovi aneb proč má Libverda ve znaku kohouta Eduardova zřídla, to není pouhý obyčejný kohout výzdobný. Je to pomníček objeviteli libverdského zřídla. Kohout objevil prameny libverdské kyselky. A nebyl ani zelený, ani pestrý, ale především strašně tlustý.   Slyšte předávnou pověst o tom, kterak jeden kohout ztloustl, protože snídal  první ze všech  proslulou libverdskou kyselku. Kdysi  za dávných časů, kdy tudy vedla prázdnými divokými hvozdy stará pohraniční stezka, po které chodívali jenom hajníci a nebylo tu nikdež  nic než skály, lesy, oblaka a zase lesy s hlubokými údolími, jimiž se čeřily hojné potoky, bublavé jako libverdský a nebo divoké jako Štolpich, tedy v oněch  dávných dobách  bylo tu v těch místech, co dnes leží Libverda, také jen  takové bažinaté údolí, ve kterém se podél potoka rozkládala širokým pruhem slatina a místy močál. Už tenkrát tu v těch místech bylo sídlo „salikvardy“, to jest takového hajníka, který neobcházel strážní pohraniční stezku, jako jiní hajníci, ale bydlel tu natrvalo a poskytoval pěším strážcům hranic  hospodu a lože po únavné hlídkové cestě. Když už se tu „salikvarda“ usadil, založil si malé hospodářství. Jak se ten náš starodávný „salikvarda“ jmenoval, to už dávno nikdo neví. Hlavně, že ten první usedlík měl chalupu, kolem ní pár polí, nějakou louku, dvorek a na tom dvorku prasata, kterým se tu náramně dobře dařilo – i houf slepic, kterým kraloval kohout.

Ten kohout totiž jednoho krásného dne začal náramně tloustnout, jako když ho někdo očaruje. Salikvardovi, jeho ženě i dětem to začalo být nápadné a tak začali toho  začarovaného kohouta pozorovat. Sledovali ho, až přišli na to, že ta mlsná „pejcha" nechodí jako slepice  pít z potoka, ale že si chodí do mokřiska  nedaleko stezky, mokřiska  ostatně hodně nepřístupného, houštinami stromů a křoví zarostlého, kam bylo dost nebezpečno jít, protože se tam půda pod nohami pořádně prohýbala a houpala. No ale kohouta - toť se ví i bahno unese, protože není těžký, byť by ztloustl sebevíc. Vrtěl salikvarda hlavou, co to může být za vodu, že z ní kohout tak tloustne - ale to ještě nebyl historie konec. Kohout stárl, ale byl pořád statný a plný života, jenže do sta let to přeci nevydržel a tak jednoho dne vzal za své. Když ho salikvarda rozřízl -užasl. Tloušťka nebyla od tučnosti, ale za to v něm všechny vnitřnosti byly obrovské. I rozhodl se vyzkoušet vodu na sobě. Prosekal k studánce, jejíž hladina vybuchovala velkými bublinami, cestu. I tloustl a zdravý byl. Po čase nemohl salikvarda utajit studánku, a tak všichni hajníci chodili ze studánky popíjet. Dali tomu místu jméno Libverda a pověst končí.

Je-li z 15. či 16. století Vám nepovím. Je to vlastně vedlejší. Ten kohout na střeše Eduardova zřídla je hlavní.

 

 Příjďte pobejt.

Více o Lázních Libverdě zde...

lázeňské pobyty

 

 

zdroj:www.laznelibverda.cz

 

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky