První písemná zmínka o obci je z r. 1381,...
První písemná zmínka o obci je z r. 1381, kdy se jí říkalo Lybenwerde. Zápis je uveden v tzv. urbáři frýdlantského panství. Již v 15. stol. vyvěrala v Libverdě "Boží voda", kterou se osvěžovali poutníci mířící do chrámu v Hejnicích. Zpočátku to byl pouze jeden pramen. Léčili se jím i slavní panovníci saský kurfiřt August I. a vévoda Albrecht z Valdštejna, který trpěl syfilidou a nechával si léčivou vodu posílat tam, kde právě pobýval.
Zakladatelem dnešních lázní byl Kristián Filip hrabě Clam-Gallas, majitel frýdlantského panství. Kristián Filip nechal v l. 1776–1818 otevřít nové prameny Mariin, Kristiánův a Eduardův, které vyvěraly přímo u lázeňských budov. Starý pramen byl zasypán. Ke konci 18. stol. byl vybudován lázeňský park, kde byl r. 1798 odhalen pomníček zakladatelům lázní i sedlákům, kteří postoupili pro zřízení lázní své pozemky. Na poč. 19. stol. nechal Kristián Filip pro sebe zbudovat promenádu a empírový zámeček, v němž v letních měsících pobýval, pavilón nad Mariánským pramenem, klasicistní budovu dnešního ředitelství lázní. Díky jeho podpoře vznikla v r. 1819 v obci samostatná škola. Jeho pokračovatelem byl syn Kristián Kryštof.
V r. 1836 byl Libverdě udělen Statut léčivých lázní. Dvoukřídlá kolonáda byla vybudována v r. 1847. V témže roce byla také postavena silnice, která spojila lázně s Raspenavou a Frýdlantem. Nový lázeňský dům byl otevřen v r. 1868. Od této doby se vývoj a modernizace lázní zastavily. Poklesla návštěvnost lázní, protože bohatí lidé dávali přednost Teplicím a západočeským lázním.
Na poč. 20. stol. se lázně opět začaly snažit, aby se staly pro hosty lákavou nabídkou. Byl postaven tenisový kurt, hrací kout pro děti, byl zprovozněn rybník na koupání. Obec v tu dobu měla okolo 800 obyvatel a byla schopna poskytnout hostům kvalitní ubytování v penzionech a hotelích, které se stále renovovaly. O zábavu se v lázních starala lázeňská kapela, hrající od r. 1783. Libverda byla známa také svou expedicí léčivé vody "libverdská kyselka", které se např. v r. 1910 prodalo 200.000 lahví. V r. 1899 byl v obci otevřen stálý poštovní úřad. V r. 1900 byla otevřena železnice z Raspenavy do Bílého Potoka, což značně zlepšilo dostupnost lázní.
Ve válečných letech 1915–1918 byl v obci zřízen špitál pro raněné s 200 lůžky. Celkem zde bylo ošetřeno 1948 lidí. Po vzniku Československé republiky se první obecní volby konaly 15. června 1919. V r. 1921 při sčítání lidu měla obec 711 obyvatel, z toho 693 Němců a 18 Čechů. Průmysl v Libverdě zastupovala porcelánka, která vyráběla pestrý sortiment zboží. Libverda byla také zemědělskou obcí.
zdroj:www.laznelibverda.cz